Jan Rychlík
Válku s Ruskem si jistě nikdo nepřeje, ale je třeba s ní – bohužel – do budoucna počítat. Doba odzbrojovacích konferencí už minula, neboť se bohužel neosvědčily.
… Kapitulací Ukrajiny a její „neutralizací“ bude sice horká válka dočasně ukončena, ale trvalý mír nenastane. Neutralita má smysl jen tehdy, jestliže je mezinárodně garantována. Jaké záruky je ale ochoten dát Západ Ukrajině? Stručně řečeno: žádné! Představa, že na linii příměří budou dohlížet armády zemí východní Evropy, jak to navrhuje příští americký viceprezident James D. Vance, je s ohledem na vojenské síly těchto zemí nereálná. A možné záruky ze strany Ruska? Ty jsou dnes zcela bezcenné. Poté, co Rusko porušilo budapešťské memorandum z roku 1994 zaručující celistvost ukrajinského území i minské dohody o příměří v Doněcké a Luhanské oblasti z roku 2014, lze oprávněně pochybovat, že jakýkoliv svůj závazek vůči Ukrajině dodrží. Rusko totiž potřebuje ovládnout celou Ukrajinu, protože jinak už nebude evropskou mocností a nebude mít možnost přímo ovlivňovat dění ve východní Evropě. Dá se naopak předpokládat, že po konsolidaci sil zahájí Rusko buď další útok na ukrajinské území, anebo se bude aspoň snažit svým tlakem dosadit v Kyjevě proruskou vládu, jako je tomu v sousedním Bělorusku.
Faktické uznání ruských výbojů bude mít ještě další, mnohem nebezpečnější následek: definitivně jím bude pohřbena zásada nezměnitelnosti státních hranic silou. To je velmi nebezpečný precedent. Těžko například bude možné nadále bránit bosenským Srbům v odtržení od Bosny a Hercegoviny a připojení k Srbsku. Mohou být zpochybněny prakticky všechny hranice v Evropě. Samotné Rusko by se po vítězství nad Ukrajinou zřejmě zaměřilo na ovládnutí Moldovy a potom možná otestuje i soudržnost NATO – např. útokem na některý malý stát v Pobaltí. Otevřeně tak zavládne „právo silnějšího“.
Aby k tomuto katastrofickému scénáři nedošlo, je třeba nadále zbraněmi podporovat Ukrajinu. Pokud Ukrajina válku prohraje a bude nucena přijmout ztrátu svého území, pak je třeba, aby USA i evropské členské státy NATO řekly Putinovi jasně: „A dost – další ruské výboje už trpět nebudeme, ani kdyby to mělo vést k válce.“ Válku s Ruskem si jistě nikdo nepřeje, ale je třeba s ní – bohužel – do budoucna počítat. Především ty státy, které před rokem 1989 ležely v sovětské sféře vlivu, musí na ni být už teď dobře připraveny. Doba odzbrojovacích konferencí už minula, neboť se bohužel neosvědčily. Staré latinské přísloví říká: Si vis pacem, para bellum, tedy chceš-li mír, připravuj válku. To platí i dnes.
Autor je historik.
9 január 2025
https://www.listy.cz/nepoucitelni-aneb-o-co-jde-skutecne-putinovu-rusku/?ref=listy-dvoumesicnik-pro-kulturu-a-dialog-newsletter