Fatima Rahimi
Sílící konkurence na české národovecké scéně vede k její radikalizaci. Důkazem jsou nedávná slova Tomia Okamury, jenž začal zacházet s obrazem ukrajinské kolektivní viny. Rizikovost takového chování je vysoká. Je však příznakem slabosti.
V nedělí 13. srpna v Plasích nedaleko Plzně tři muži fyzicky zaútočili na dvě ženy. Podle dostupných informací si je vybrali jen na základě jejich národnosti. První útočník se nejprve ujistil, že ženy jsou Ukrajinky, a teprve pak udeřil. Napadené musely být po útoku, jemuž přihlížely jejich děti, ošetřeny v nemocnici. Jedna z nich utrpěla zlomeninu čelisti. Plody podněcování nenávisti vůči Ukrajincům byly sklizeny.
Ruská invaze na Ukrajinu podle organizace In Iustitia významně ovlivnila vývoj předsudečného násilí v České republice. Od začátku roku 2022 do konce července 2023 In Iustitia zaznamenala značný nárůst protiukrajinských a protiruských incidentů. „Nárůst útoků na lidi ukrajinské národnosti vykazuje napříč sledovaným obdobím vzestupnou tendenci. Tento vývoj reflektuje odpor části společnosti vůči pomoci ukrajinským uprchlíkům, potažmo podporu ruského imperialismu, vyživované dezinformačními aktivitami,“ píše se ve zprávě.
Stále ta samá nenávistná písnička
Na šíření nenávisti není nic zvlášť složitého. Vyberte si skupinu, která potřebuje obětního beránka. Označte nepřítele. Postavte „ho“ proti „ní“. Opakujte. Při každé příležitosti. Sledujte trendy, držte tempo. Romové, muslimové, Ukrajinci. Kdoví na koho přijde řada příště. Někdo se ale najde vždycky. Historie je ostatně takových případů plná.
A žádnou příležitost se nenechá ujít ani Tomio Okamura (SPD). Sám totiž nejlépe ví, že kromě nenávisti nemá reálně co nabídnout. Od úspěšnějších pravicových populistů ze Západu se naučil kouzelné slovo „bezpečnost“. „Bezpečnost pro naše lidi!“ Jenže bezpečnost je jako vzduch, který dýcháme. Dokud ji máme, ani o ní nevíme. A tak Okamura a jiní obchodníci se strachem neustále musí Čechům a Češkám připomínat, že tam venku číhá zločinec. Zločinec cizinec. Jako by kriminalita cizích byla horší než ta naše…
Naposledy to předseda SPD sehrál v debatě s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) na Prima CNN. „Bezpečnostní situace kolem Ukrajinců se vládě vymyká z rukou,“ snažil se posílit dojem, že „Ukrajinci“ rovná se „nebezpečí“ a že on je ten nejpovolanější k tomu, aby Čechy a Češky před takovým nebezpečím ochránil. Vláda podle něj dělá pravý opak. Tak jednoduché to je.
Pozor, národní kontaminace
Okamurova veřejná vystoupení jsou už dlouho stále o tomtéž. V debatě s Rakušanem však i tak nejméně dvakrát překvapil. Nejprve svými výroky o „zkaženém jablku“ a o „kuřecím nakaženém salmonelou“, jejichž prostřednictvím se vyjevil jako zastánce idey kolektivní viny, i když to popíral.
„Pakliže máte koš s jablkem a jedno jablko může být zkažené, dáte ho vašemu dítěti? Nedáte mu celý koš,“ vysvětloval předseda SPD, jak nahlíží na Ukrajince. Jako na skupinu charakterizovanou tím, že zločiny jednoho jejího příslušníka jsou zločinem všech. A pokud by to náhodou nebylo všem jasné, přidal ještě jeden příměr: „Když jsou kontaminované potraviny, když máme tady kuřecí nakažené salmonelou z Polska, tak se stáhne celá šarže.“
Přirovnávání skupiny lidí ke zkaženému ovoci nebo nakaženému masu, které může jiné i otrávit, považuji za projev, jenž vykazuje povahu trestného činu podněcování k nenávisti. Ostatně všem masovým zločinům předcházelo systematické dehumanizování druhé strany.
Politické rozsévání nenávisti ovšem může také inspirovat k útokům ze strany jednotlivců. Některé komentáře na sociálních sítích dobře ukazují, že zmíněná rétorika padá na úrodnou půdu. „Starý dobrý časy, kdy tady lítali skinheadi a řezali to hlava nehlava,“ reagoval jeden uživatel na Okamurou sdílený článek o tom, že muž obviněný z vraždy u brněnské přehrady byl propuštěn z vazby.
Na národovecké scéně neklid
Spolu s hazardováním se svým trestním stíháním však Okamura překvapil odhalením své sílící nejistoty. Jestliže v minulosti zvládl být v klidu a neurážet své politické soupeře aspoň do poloviny debaty, na Prima CNN byl agresivní už od začátku.
Ještě aby ne, když jeho politický podnik dnes čelí ostré konkurenci. Z jedné strany jej ohrožuje Babišovo korporátní ANO, z té druhé se na jeho místo dere Rajchlův start-up PRO. A voličů, kteří by zvládli ve volbách uspokojit tolik milionářů brojících „proti bídě“, zase tolik není.
K poměření aktuálních sil dojde již brzy. Jindřich Rajchl svolal demonstraci „Česko proti vládě“ na Václavské náměstí 16. září. Okamura tu svou ohlásil na čtvrtek 21. září. Zatím se zdá, že více lidí nepřekvapivě dorazí na tu první. Okamurovi podporovatelé mezitím volají po spolupráci. Možná je k tomu přiměl i nedávný debakl, kdy na protest SPD proti obranné dohodě s USA přišlo jen pár desítek lidí.
Ať už to dopadne jakkoli, chtěla bych na závěr nejen panu Okamurovi, ale i dalším, kteří v Ukrajincích vidí ztělesnění svých nejtemnějších fantazií, doporučit podcast o tom, jak si Češi a Ukrajinci v českých a moravských městech navzájem pomáhají a vytvářejí společné komunity. A přeji příjemný poslech.