Zatímco hned na začátku války v Ukrajině tvořili dospělí muži v branném věku desetinu celkového počtu ukrajinských uprchlíků v Česku, dnes je jich už čtvrtina – 93 tisíc mužů. Podobný trend vykazují i sousední země. A to i přesto, že v Ukrajině po celou dobu platí stanné právo a všeobecná mobilizace a muži ve věku od 18 do 60 let až na výjimky nesmějí vycestovat ze země. Část z nich využila služby převaděčů, kteří doprovázejí dezertéry přestrojené za humanitární pracovníky nebo je převádějí přes hranice mimo hraniční přechody. Redakce investigace.cz prozkoumala schémata pašování ukrajinských mužů přes hranice a promluvila si s jedním z převaděčů.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Počet ukrajinských mužů mezi uprchlíky přibývá nejen v Česku, ale i v okolních zemích. Například v Německu se jejich podíl z celkového počtu ukrajinských uprchlíků v produktivním věku od jara 2022 ztrojnásobil. Až 80 tisíc Ukrajinců v branném věku se podle zjištění polského deníku Rzeczpospolita nachází i v Polsku.
Trend potvrzuje i ukrajinská strana. „Od začátku invaze bylo při přecházení ukrajinských hranic zadrženo 6 100 mužů, kteří se pokoušeli dostat ze země na padělané dokumenty nebo falešná povolení,“ říká mluvčí čopského oddělení ukrajinské pohraniční stráže, plukovnice Olena Tračuk. Město Čop se nachází poblíž trojmezí Ukrajiny s Maďarskem a Slovenskem a pro útěk do Evropské unie, jež ukrajinské dezertéry zatím nevrací, je ideálním místem. Pohraničníci se nyní soustřeďují na dopadení těch, kteří se pokoušejí proklouznout ze země mimo hraniční přechody. Od začátku invaze takto zadrželi na 13 600 lidí. Olena Tračuk se však domnívá, že počet nelegálních uprchlíků je ve skutečnosti mnohem vyšší.
„Zachraňuji životy“
Část poděkování spokojených klientů převaděčů je natočena v pražských ulicích. Zdroj: Telegram
Pašování ukrajinských mužů prchajících před mobilizací do Moldavska, Rumunska a dále do Evropy se Vladimir začal věnovat poté, co mu na bojišti zahynuli dva kamarádi. (Vladimir je přezdívka, kterou používá v Telegramu. Redakce ale pravou totožnost tohoto muže zná.) „Oba se ocitli na frontě – jeden z ukrajinské strany, druhý z té ruské. Poněvadž se oba cítili jako kanónenfutr, uvědomili si, jak nesmyslná je to válka, a chtěli pryč. Pomoct jsem jim měl já. Než jsem získal potřebné kontakty a zdroje, bylo pozdě – oba zemřeli,“ vypráví muž, jenž za dobu války údajně dostal za hranice několik stovek lidí včetně vojáků. „Pracovat s vojáky je mnohem jednodušší než s civilisty – jsou disciplinovaní a uvědomují si cenu vlastních chyb, protože už válku zažili a vědí, čeho se mají skutečně bát,“ konstatuje. Civilisté mají podle něj z cesty přes hranici mnohem větší obavy. „Občas jim neříkám všechny detaily, aby se nevylekali a nerozmysleli si to. Tím zachraňuji jejich životy – to je moje poslání,“ domnívá se.
Část poděkování spokojených klientů převaděčů je natočena v pražských ulicích. Zdroj: Telegram
Na převaděče inzerujícího své služby ve facebookové skupině určené pro ukrajinské uprchlíky v Česku narazila redaktorka investigace.cz na sociálních sítích. Podmínky převádění, ceník, aktuální informace i recenze spokojených zákazníků jsou k nalezení v jeho telegramovém kanálu. Skutečnost, že část jeho klientů směřuje do Česka, dokládá několik videozáběrů ve formě poděkování spokojených klientů, jež byly podle rozboru naší redakce natočeny v ulicích Prahy. Mezi další populární destinace patří Polsko a Německo. Tomu odpovídají i skokové nárůsty počtů ukrajinských mužů ve zmíněných zemích.
Redakci se pravou identitu Vladimira podařilo dohledat pomocí jeho telefonního čísla a sociálních sítí, kvůli dohodě o zachování anonymity jsme se ji však rozhodli nezveřejnit. Vladimir pracuje v moldavském městě Tiraspol pro dopravní společnost s pobočkami i v Rumunsku.
Fotografie cestovního pasu s razítkem z hraničního přechodu Tudora, která pochází od jednoho z klientů Vladimira. Zdroj: Telegram
Tiraspol je de jure součástí Moldavska, ale de facto hlavním městem separatistické Podněsterské moldavské republiky podporované Ruskem. Nachází se zhruba hodinu jízdy od oficiálního hraničního přechodu s Ukrajinou nazývaného „Tudora“. Právě tento přechod používá Vladimir k převádění svých klientů vydávajících se za humanitární pracovníky – což dosvědčuje fotografie cestovního pasu s razítkem z „Tudora“, kterou zveřejnil jeden z jeho spokojených zákazníků. Z Moldavska většina uprchlíků pokračuje dál do Evropy.
To potvrzují i statistiky moldavských úřadů – z 850 tisíc Ukrajinců, kteří překročili moldavsko-ukrajinskou hranici, zůstal v zemi každý osmý. Na častou otázku zájemců, proč nepřevádí rovnou přes polsko-ukrajinskou hranici, Vladimir odpovídá: „Polská pohraniční služba spolupracuje s Ukrajinou na společných operacích zaměřených na nelegální přechod hranice. Míra úspěšnosti překročení hranice je tam proto velmi nízká.“
Před válkou neutečeš
„Legální“ cesta z Ukrajiny, tedy s předložením falešných dokumentů humanitárního pracovníka na hraničním přechodu, vyjde zákazníka na 7 000 dolarů, v přepočtu 157 tisíc korun. Vladimir svým klientům ale doporučuje spíše „jízdu načerno“ mimo oficiální přechody. „Pokud překročíte hranice jako humanitární pracovník, máte záznam v registračním systému, a jestliže se nevrátíte do stanovené doby zpátky do Ukrajiny, čekají vás po návratu problémy se zákonem. To se u nelegálního přechodu nemůže stát, protože se o vás jednoduše neví,“ vysvětluje.
Ilegální přechod autem v takzvané zelené zóně vyjde na 100 tisíc korun. Případné slevy závisí na náročnosti samotné cesty. Jestliže se jedná o pěší pochod, cena se snižuje. „Pokud jste připraveni ujít alespoň dva kilometry, vyjde vás to na 2 500 dolarů (60 tisíc korun), ujdete-li osm kilometrů, cena klesne na 1 500 dolarů (35 tisíc),“ píše se ve Vladimirově ceníku.
Moldavsko-ukrajinská hranice, mapa. Zdroj: Wikimedia
Platí se teprve po úspěšném překonání hranice, a to v hotovosti, kryptoměně, nebo dokonce v „naturáliích“ v podobě klientova auta, pokud jej pro přechod hranice nebude potřebovat. Na otázku, zda se stává, že klienti převaděči nezaplatí, Vladimir odpovídá kladně. „Stávalo se to často – musel jsem zařídit celou logistiku a uplatit správné lidi ze svého, což není zrovna nejlevnější záležitost, proto nově požaduji zálohu.“ Zároveň ale připouští, že ze země utíkají hlavně ti, co mají finanční prostředky – prodali nemovitost nebo měli našetřeno. „Ti nejbohatší utekli v průběhu prvních dní po začátku války. Bojovat jdou jen ti nejhloupější, vlastenci s vymytým mozkem nebo chudina,“ dodává Vladimir. Svůj odchod ze země zatím neplánuje. „Občas mě to napadne, ale pak si říkám, že před válkou stejně neutečeš. Jsem přesvědčen, že se konflikt časem rozšíří do Pobaltí, Moldavska a dál na Západ.“
Na otázku, kdo je zodpovědný za současnou válku v Ukrajině, odpovídá vlastní teorií, postavenou na jeho zálibě v okultních vědách. „Konflikt je výsledkem vyšších mocenských sil, jež přesahují zájmy jedinců i národů,“ řekl v osobní komunikaci s redakcí.
Nečekejte na zimu – zmrznete
Roční období a počasí hrají v harmonogramu převaděčských výprav podstatnou roli. V okamžiku, kdy začíná období přívalových dešťů, kvalita cest v zelené zóně prudce klesá. „Komunikace, po kterých vás dopravujeme, bohužel nejsou zpevněné – pneumatiky na blátivých cestách zanechávají stopy, což nechceme, proto musíme čekat, než povrch uschne. Buďte na to připraveni,“ vysvětluje Vladimir zájemcům. Ani klesající teploty nejsou příznivou zprávou. „V mrazu bude těžké čekat na jednom místě, než nastane čas vyrazit. S tím počítejte a neodkládejte cestu na zimu,“ varuje své klienty.
O dobrodružství, které mají v případě úspěchu za sebou, by ale jeho zákazníci měli raději mlčet. „Pokud jste už v zahraničí, naučte se mlčet – zatímco vám hrozí maximálně pokuta, nám hrozí vězení, a stejně jako vy i my máme rodiny. O nás vyprávějte jen civilistům. Myslete na ty, kteří budou potřebovat naši pomoc po vás,“ apeluje převaděč. I přesto se prý jednou za čas snaží jeho operaci narušit pracovníci ukrajinské tajné služby SBU. Ve svém kanálu Vladimir pravidelně sdílí fotografie a doklady totožnosti údajných odhalených agentů. Redakci se nepodařilo zjistit, zda uvedené osoby skutečně s ukrajinskými tajnými službami spolupracují nebo spolupracovaly.
Vladimirův cestovní byznys ohrožují nejen občasné pokusy agentů SBU sabotovat jeho logistická schémata, ale i velká konkurence na černém trhu. Jiný telegramový kanál nabízí stejné služby za násobně nižší ceny. Povolení opustit zemi přes systém Šljach, viz další odstavec, vyjde u konkurence na 700 dolarů, což je až desetkrát nižší cena. Vladimir je ale přesvědčený, že takto nízké částky si účtují jen podvodníci – neměli by prý z toho žádný zisk. Konkurenční převaděči navíc nabízejí zaplacení svých služeb formou splátek – pravidelným odečtením 12 % z platu v nové práci, kterou zájemcům údajně zajistí. Práci na místě, tedy v Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Německu a Česku, pro své klienty umí sehnat i Vladimir. „Bohužel to nejsou žádná luxusní místa – většinou na stavbách nebo ve výrobě,“ upřesňuje nabídku.
Cesta jedním směrem
„Šljach“ znamená v ukrajinštině „cesta“. Registrační systém s tímto názvem byl ukrajinskými úřady spuštěn po vyhlášení všeobecné mobilizace v březnu roku 2022. Jeho cílem bylo usnadnit výjezd za hranice pendlujícím řidičům a humanitárním pracovníkům. Podle oficiálních údajů ze začátku letošního července získalo tento druh povolení k překročení hranic 254 tisíc osob – z toho téměř 150 tisíc řidičů, kteří podnikají v dopravě. Při každém novém překročení hranice musí držitel tohoto oprávnění podat úřadu novou žádost.
Andrij Portnov, politik. Zdroj: Youtube
Zbylých 104 tisíc jsou řidiči, co přepravují humanitární pomoc. Ti mohou být do systému zařazeni pouze na základě rozhodnutí ministerstva dopravy nebo krajských vojenských správ, ale až po přezkoumání předložených dokumentů potvrzujících činnost humanitární organizace, pro kterou řidič pracuje. Rozdíl mezi oběma skupinami spočívá v tom, že tu první tvoří podnikatelé, kteří využívají k podání žádosti elektronický systém, zatímco dobrovolníci z druhé skupiny předkládají žádosti v papírové podobě.
S propustkami se na černém trhu začalo obchodovat téměř ihned po spuštění systému Šljach. Podle ukrajinského poslance Serhije Kozyra ze strany Služebníci lidu uteklo během prvního roku do zahraničí díky propustkám bezmála 19 tisíc ukrajinských mužů v branném věku. Nejznámější případ zneužití systému, který pobouřil ukrajinskou veřejnost, se odehrál hned na začátku války v březnu roku 2022, kdy do zahraničí uprchl devětadvacetiletý Ihor Portnov, syn proruského politika Andrije Portnova. Povolení k výjezdu získal od lvovské Oblastní vojenské správy, jež má schvalování žádostí v tomto regionu na starosti. Dopis od neziskové organizace, který doložil k žádosti o výjezd, byl falešný. Samotný Portnov starší opustil zemi o dva měsíce později.
Falešné neziskovky a jejich podílníci
Podle zjištění ukrajinského investigativního projektu NGL Media vzniklo velké množství ukrajinských neziskových organizací s oprávněním výjezdu pro své řidiče těsně po začátku války a jejich činnost je buď netransparentní, nebo zcela neznámá. Mimo to je spojuje i fakt, že všechny jejich žádosti byly schváleny stejným úřadem – lvovskou Oblastní vojenskou správou (OVS).
Jednou z nejúspěšnějších žadatelek o povolení k výjezdu je podle investigativních novinářů charitativní nadace Čistyj Kyiv, která do zahraničí dostala 385 osob a lvovskou správou je označována za jednoho z hlavních humanitárních partnerů. Tato organizace byla sice založena už v roce 2020, svou stránku na sociálních sítích ale zprovoznila teprve koncem roku 2022 a zatím tam zveřejnila jen několik příspěvků.
Samotná nadace prohlašuje, že přes hranici přepravila více než 1 500 tun humanitární pomoci, v otevřených zdrojích o tom ale nelze najít žádné záznamy. Někteří dobrovolníci, kteří prostřednictvím této organizace získali výjezdní povolení, mají navíc pochybnou minulost. Například v květnu 2022 odjel a už se nevrátil opakovaně trestně stíhaný Ivan Močulský, jenž v současnosti figuruje na ukrajinském seznamu hledaných osob. Samotný šéf a zakladatel nadace Čistyj Kyiv Maksym Tkačyk opustil zemi již v srpnu minulého roku na základě povolení, které rovněž získal od stejného lvovského úřadu.
Přečtěte siŽevagův „vysavač“. Ukrajinský oligarcha Konstantin Ževago vytuneloval české slévárny
Další příklad je charitativní organizace Naši dobri spravy, založená na podzim roku 2022, které se za devět měsíců podařilo obdržet povolení k výjezdu pro 270 mužů, z nichž přinejmenším několik desítek se nevrátilo. Organizace nemá žádné webové stránky ani stránky na sociálních sítích a informace o ní nejsou ani v médiích. Její sídlo by se mělo nacházet v budově, jež podle ukrajinského katastru nemovitostí neexistuje. Stejně tak neexistuje člověk, který je uvedený jako zakladatel a ředitel Naši dobri spravy.
Do třetice je tu i kyjevská nadace Bajraktar, která do zahraničí dostala 220 mužů. Devatenáctiletý Denys Synjavskyj nadaci založil loni v létě a nyní je vyšetřován kvůli podezření z nelegálního převádění mužů přes státní hranici. Z rozsudků v soudním rejstříku nadto plyne, že údajní humanitární pracovníci zaplatili nejmenovanému zaměstnanci lvovské OVS 2 500 dolarů za osobu, v přepočtu 56 tisíc korun, za schválení žádosti v systému Šljach.
V bezpečí Evropské unie
Ukrajinským novinářům z NGL Media se podařilo identifikovat celkem přes dva tisíce žadatelů – mužů v branném věku, kteří stejně jako Portnov mladší získali povolení od lvovské OVS a nevrátili se, a také desítky charitativních organizací, jež se na podvodném schématu podílely. O tom, kam tito muži zamířili, novináři nemají žádné informace. „Možnost sledovat pohyb těchto lidí bohužel není v našich silách. Jediné, co víme, je to, který hraniční přechod použili, když opouštěli zemi,“ sdělila nám šéfka projektu Oleksandra Hubytska.
Vyhýbání se mobilizaci je v Ukrajině trestným činem, za nějž hrozí vězení v délce tří až pěti let. Ukrajinské úřady se dosud zaměřovaly hlavně na stíhání těch, kteří odmítli povolávací rozkaz, ale zároveň zůstali v Ukrajině a byli tak pro policii snadno dosažitelní. Vyhledávání osob, jež už zemi opustily, je ale mnohem složitější. Například Česko oznámilo, že ukrajinské muže, co uprchli před mobilizací, vydávat nebude.
„Ministerstvo spravedlnosti k dnešními dni neregistruje žádné žádosti o vydání tohoto typu, podané ukrajinskými justičními orgány. V obecné rovině platí, že pro případné povolení vydání je třeba splnit řadu podmínek, které jsou posuzovány v každém konkrétním případě, tedy jsou vyhodnocovány v souladu s platnou legislativou a judikaturou na individuální bázi příslušnými justičními orgány ČR,“ sdělila nám Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.
Daleko více než zběhové před vojenskou povinností ale riskují samotní převaděči. V případě odhalení či dopadení je v Ukrajině čeká trest odnětí svobody na sedm až devět let.
Autorka textu: Kristina Vejnbender
Zdroj úvodní fotografie: ČTK/Profimedia