Thomas Rowley Serhiy Guz
Ukrajina v rámci budování válečné ekonomiky liberalizuje trh práce. Legalizovala smlouvy s neuvedenou pracovní dobou a až 70 procent pracujících přijde o ochranu v zaměstnání.
Ukrajinský parlament přijal dvě nová radikální opatření, která povedou k liberalizaci trhu práce a vzbuzují obavy, že ukrajinské pracující trvale připraví o zaměstnanecká práva. Důvodem má být silný tlak, který Rusko válkou vyvíjí na ukrajinské hospodářství. Ve dvou nově schválených zákonech parlament legalizoval smlouvy s neuvedenou pracovní dobou a učinil kroky, které až 70 procent pracujících připraví o zaměstnaneckou ochranu, kterou jim dosud zaručoval zákoník práce. Druhé opatření znamená, že ochrana dle zákoníku práce se již nebude vztahovat na malé a střední podniky. Nově si každý zaměstnanec nastavuje individuální pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem. Zákon rovněž zbavuje odbory možnosti vetovat propouštění zaměstnanců. Návrh zákona č. 5371 už dříve kritizovala Mezinárodní organizace práce i ukrajinské a evropské odbory, protože podle nich může dojít k „porušování mezinárodních standardů práce“.
Mizerná situace pracujících
Ukrajinská vládnoucí strana Služebník lidu tvrdí, že „extrémně přeregulované zaměstnávání je v rozporu s principy samoregulace trhu a moderního personálního řízení“. Byrokratičnost v ukrajinské pracovní legislativě podle ní vytváří „administrativní překážky jak pro uplatnění zaměstnanců, tak pro zvyšování konkurenceschopnosti zaměstnavatelů“. Ukrajinský odborový svaz hodlá vyzvat prezidenta Volodymyra Zelenského, aby návrh zákona 5371 vetoval, jakmile ho dostane k podpisu. Ohledně návrhu týkajícího se smluv s neuvedenou pracovní dobou však tento krok neplánuje, jak pro OpenDemocracy uvedl ukrajinský poslanec Vadym Ivčenko.
Evropské odbory dlouhodobě kritizují sílící trend liberalizace práce na Ukrajině, k níž dochází od nástupu Zelenského a jeho strany k moci v roce 2019.
Natalia Lomonosova, analytička ukrajinského think tanku Cedos, varovala, že tyto dva zákony by mohly vést k dalšímu zhoršování už tak komplikované socioekonomické situace ukrajinského lidu, který trpí kvůli ruské invazi. Podle nejnovějších dat OSN způsobila ruská invaze jen v rámci Ukrajiny vysídlení nejméně sedmi milionů obyvatel, k čemuž je třeba přičíst závažnou hospodářskou krizi, která těžce dopadá na rodiny i jednotlivce. Podle předpovědí Světové banky se ukrajinská ekonomika v tomto roce propadne o 45 procent.
S přihlédnutím k těmto faktorům Lomonosova poukazuje na to, že ukrajinští pracující mají velmi omezený výběr a mizivou vyjednávací sílu vůči zaměstnavatelům – množství volných míst je neúměrně nízké vůči počtu lidí, kteří v zemi aktuálně hledají práci. „Lidé nyní nemají vyjednávací sílu a odbory je nemohou ochránit,“ uvedla. V rozhovoru pro OpenDemocracy Lomonosova vyjádřila obavy, že následkem vysídlení se i ve své domovině „mnoho lidí ocitne v situaci, v jaké bývají pracující migranti“, což například znamená, že nebudou mít jinou možnost než přijmout nevyhovující pracovní podmínky a budou na zaměstnavatelích ještě více závislí.
Využít příležitosti
Jeden z hlavních představitelů Zelenského strany přislíbil už začátkem měsíce další liberalizaci ukrajinské pracovní legislativy. „Byznys na tyto návrhy čeká, protože ochrání podnikatelské zájmy. A koneckonců i zaměstnance,“ napsal poslanec Danylo Hetmancev 9. července na Telegramu. „Zaměstnanec by měl mít možnost regulovat si vztah se zaměstnavatelem sám. Bez státu,“ poznamenal Hetmancev, který stojí v čele finančního výboru v ukrajinském parlamentu. „Takhle to má vypadat ve státě, je-li svobodný, evropský a tržně orientovaný. Jinak by země byla jednou nohou v rychlíku do Evropské unie a druhou vězela ve vlaku ze sovětských časů, který jede opačným směrem.“
Ukrajinský právník věnující se pracovnímu právu George Sandul se už dříve pro OpenDemocracy vyjádřil, že poslanci využívají ruské invaze, aby „využili příležitosti“ k prosazení drastických změn pracovní legislativy. Lomonosova z think tanku Cedos se Sandulovým závěrem souhlasí a doplňuje, že deregulace a osekávání sociálních jistot představují dlouhodobou politiku ukrajinské vlády už před vypuknutím války a cílem je nejspíš nalákání zahraničních investorů. Poukázala na to, že oba nově přijaté návrhy souvisejí se snahami Zelenského vlády a jeho strany deregulovat pracovní legislativu už v letech 2020 a 2021. Těmto pokusům zamezila protestní kampaň ukrajinských odborů. Tu si však v současnosti téměř nelze představit vzhledem k válce a stannému právu, jak vysvětlila Lomonosova. Ukrajinská vláda a vládnoucí strana podle ní čím dál více hovoří o tom, že stát „si nemůže dovolit sociální zabezpečení, zaměstnanecké bonusy nebo ochranu pracovních práv“ kvůli válce. Navzdory trendu k deregulaci však Lomonosova v ukrajinské veřejnosti vnímá evidentní podporu pro sociálně demokratický přístup. „Každoroční průzkumy ukazují, že Ukrajinci mají silně sociálně demokratické postoje, a to včetně podpory silného sociálního státu,“ prohlásila Lomonosova. „Od vlády očekávají, že bude chránit jejich zaměstnanecká práva a poskytne jim komplexní sociální jistoty. Na tom válka nic nemění.“
Smlouvy s neuvedenou pracovní dobou
Podle schváleného návrhu si zaměstnavatelé na základě smlouvy s neuvedenou pracovní dobou budou moci povolat zaměstnance podle libosti, smlouva však musí stanovit metodu a minimální časový rámec informování pracovníka a také lhůtu, během níž může danou práci přijmout nebo odmítnout. Zákon rovněž stanovuje, že lidé zaměstnaní na základě těchto nových pracovních smluv musí mít zaručeno alespoň 32 hodin práce měsíčně a že podíl pracovníků s těmito smlouvami nesmí v podniku překročit deset procent. Ve výkladové části ukrajinská vláda uvedla, že lidé pracující mimo pravidelný úvazek jsou aktuálně zaměstnáváni „bez sociálních či zaměstnaneckých záruk“. Tyto smlouvy dle slov vlády pomohou „legalizovat práci nezávislých pracovníků, kteří obvykle vykonávají krátkodobé projekty a nejsou omezeni prací pro jednoho klienta“.
Právník a aktivista specializující se na pracovní podmínky Vitalij Dudin pro OpenDemocracy uvedl, že v důsledku hospodářské krize způsobené válkou Ukrajinci a Ukrajinky čelí ještě hlubším „ekonomickým rizikům“ a chudobě – znamená to, že ukrajinští zaměstnavatelé „budou moci radikálně snížit náklady na práci“. Nové smlouvy uzavírané podle tohoto zákona by podle něj mohly také vést ke dvěma přístupům na pracovištích: na jedné straně budou zaměstnavatelé poskytovat loajálním a odborově neorganizovaným pracujícím stabilní pracovní místa, na straně druhé se budou jiní pracující muset spokojit s prekarizovanou prací nebo s rizikem okamžitého ukončení pracovního poměru z důvodů, které si určí zaměstnavatel dle své libovůle. V praxi by se to mohlo týkat pracovišť se stovkami pracujících včetně těch ve veřejném sektoru, která jsou již nyní ohrožená politikou škrtů – ať jde o nemocnice, železniční sklady, pošty nebo infrastrukturní servis. „Jde o katastrofický krok směrem k prekarizaci,“ domnívá se Dudin. „Oslabuje práva lidí na Ukrajině, kteří už tak dost trpí tím, jak jim válka ohrožuje živobytí.“
Co bude po válce?
Evropské odbory dlouhodobě kritizují sílící trend liberalizace práce na Ukrajině, k níž dochází od nástupu Zelenského a jeho strany k moci v roce 2019. Když se 14. července šířily zvěsti o návrhu zákona č. 5371, evropské odborové svazy vyjádřily obavy, že ukrajinská vláda a vládnoucí strana se svým programem liberalizace práce „nadále odmítají hodnoty sociálního dialogu a sociálních práv, které zastává EU“. V dopise odborů stojí: „Silně nás znepokojují regresivní pracovní reformy, které zůstanou v platnosti i po skončení válečné hrozby.“ Dále odbory tvrdí, že tyto reformy „jdou proti principům a hodnotám EU“.
V ukrajinském parlamentu už dříve zazněla kritika návrhu zmíněného zákona jako potenciálního nebezpečí pro integraci země do Evropské unie. Status kandidátské země Ukrajina od EU získala na konci června a jak Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou z roku 2014, tak Dohoda o politickém, obchodním a strategickém partnerství s Velkou Británií z roku 2020 obsahují ustanovení o zajištění ochrany pro zaměstnance – a to včetně ochrany proti podobným pokusům o přilákání mezinárodních investic.
László Andor, bývalý komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování v letech 2010 až 2014 pro OpenDemocracy uvedl, že nová legislativa podle něj naznačuje, že se Ukrajina vydává „úplně jiným směrem“, než určují standardy EU ohledně důstojné práce.
„V této věci se projevuje značná míra oportunismu,“ prohlásil Andor, který nyní působí jako generální tajemník bruselského think tanku Foundation for European Progressive Studies. „Ukrajinští zákonodárci musí pochopit rozdíl mezi kontinentálním evropským modelem a těmito posuny k silně prekarizovanému trhu práce. Ukrajinským odborům se nenaslouchá dostatečně. To by v EU bylo naprosto zásadní. Ukrajina se vyznačuje nesmírnou národní soudržností, kterou zbytek světa obdivuje,“ pokračuje Andor. „Podle mého názoru takové kroky tuto jednotu podkopávají – a přitom je pro vzdor vůči invazi velice potřebná.“
Zastánci zákona považují snahy ukrajinských odborů potlačit liberalizaci práce za pokus „udržet si vliv“ a úmluvy Mezinárodní organizace práce o ochraně zaměstnanců se podle nich rozcházejí s moderním trhem práce a potřebami malých a středních podniků. Zatímco poslanci vládnoucí strany prohlašují, že návrh zákona č. 5371 má být dočasným válečným opatřením, poslanec Michajlo Volynec, který je stejně jako Ivčenko členem strany Baťkivščyna (Otčina), v příspěvku na Facebooku napsal, že „je evidentní, že tato opatření už později nikdo nevezme zpátky“. Je přesvědčen, že „zákoník práce už se nebude uplatňovat, dojde k likvidaci kolektivních smluv a nebudou fungovat ani ty mechanismy na ochranu zaměstnanců, které se uplatňovaly dosud. Jde o hrubé porušení mezinárodních norem a standardů v oblasti práce.“
Autoři jsou novináři.
Z anglického originálu Ukraine uses Russian invasion to pass laws wrecking workers’ rights, publikovaného na webu OpenDemocracy, přeložila Petra Jelínková.